Farní odpoledne 2010

Možná jste už všichni zaregistrovali pojem „Farní den“. Možná jste se ho i zúčastnili, možná si říkáte, co to děláme, že nám nestačí sejít se v kostele a dost. O několik postřehů jsem požádala našeho duchovního správce, otce Josefa Pohanku:

„Pro jistotu otvírám farní kroniku, abych se přesvědčil, zda letošní setkání bylo v pořadí páté. U roku 2005 je stručný zápis: "V sobotu 12. listopadu se poprvé konalo Farní odpoledne. Při setkání spolupracovníků duchovní správce navrhl uspořádat setkání farní rodiny mimo zdi kostela. Po prvních rozpačitých reakcích se našla odvaha pokusit se vydat neprošlapanou cestou. Byly natištěny plakáty a pozvání ohlášeno obecním rozhlasem. Program začínal ve 14 hod. mší svatou v kostele a pak pokračoval v kulturním domě volnou zábavou. Hudbu a zpěv zajistil varhaník Pavel Šprta s manželkou, krátkým vystoupením program obohatily děti z Lovečánku. Pod heslem Farnost sobě každý přinesl něco na stůl. K velkému překvapení se stoly jen prohýbaly pod přinesenými dobrotami. Připravené židle zdaleka nestačily pro všechny příchozí. Během odpoledne do kulturního domu zavítalo na dvě stovky farníků. Akce se velmi líbila a spontánně bylo rozhodnuto vytvořit novou tradici."

Tak to všechno začalo. Nápad byl pouze okoukaný z jiných farností, kde se o něco podobného pokusili před námi. Myslím, že všichni z vlastní zkušenosti cítíte, jak je potřebné, ba nutné investovat do vztahů. V manželství, v rodině, mezi přáteli... Bez komunikace a společných zážitků vztah uvadá. Totéž platí i o životě v obci či farnosti. Pokud nemá být jen nutným shlukem lidí patřících k sobě, ale společenstvím a rodinou, potřebuje něco spolu zažít a vytvořit. V dobách totality byla církev uzavřena za zdi kostelů. Svoboda nám otevřela možnost vyjít mimo ně. Nejen se v kostele modlit, ale třeba i společně něco prožít a oslavit. To je smysl Farního odpoledne. A že to moc potřebujeme, o tom svědčí hojná účast i spokojenost ve tvářích zúčastněných. A že nemyslíme jen na sebe, to dokládá výtěžek z letošní misijní tomboly, kterou připravily děti. Částka takřka 4 tisíc korun pomůže postiženým leprou (malomocenstvím).“